Jdi na obsah Jdi na menu

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKAObrazek

Hlavní město: Peking

Rozloha: 9 596 960 km² (4. na světě)

Nejvyšší hora: Mount Everest (8 844,43 m n. m.)Obrazek

Časové pásmo: +8

Počet obyvatel: 1 312 897 300 (1. na světě, 2006)

Hustota zalidnění: 137 obyv. ob. / km² (74. na světě)

Jazyk: mandarínská čínština

Náboženství: Buddhismus, taoismus, islám, křesťanství

Státní zřízení: komunistický stát

Vznik: 1. října 1949 (vítězství v občanské válce nad Čínskou republikou)

Prezident: Chu Ťin-tchao

Měna: čínský jüan, ofic. renminbi (CNY)

Čínská lidová republika (čínsky 中华人民共和国, pinyin Zhōnghuá rénmín gònghéguó, českým přepisem Čung-chua žen-min kung-che-kuo, zkráceně ČLR) je největší asijský a současně i nejlidnatější stát světa. Velmi rychle rostoucí ekonomika, vojenská síla i progresivní diplomacie dávají vzrůst nové supervelmoci. Země je od roku 1949 vedena Komunistickou stranou Číny, jejíž představitelé si dělají nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti však jsou spravovány vládou Čínské republiky.

Geografie

Poloha

Čínská lidová republika se nalézá ve východní Asii při západním pobřeží Tichého oceánu. Od severu k jihu se rozkládá od řeky Chej-lung-ťiang (Amur) na 53º s.š. ke korálovému útesu Ccheng-mu na nejjižnějším cípu ostrovů Nanša na 18º s.š. Spojnice měří kolem 5 500 km. Od Pamíru na západě (71º v.d.) po soutok řek Chej-lung-ťiang a Usuri (135º v.d.) přesahuje spojnice 5 200 km. Časový rozdíl je více než čtyři hodiny.

ČLR přímo sousedí se 14 zeměmi. Má suchozemskou hranici o délce 22 800 km a (spolu s mnohem větším Ruskem) nejvíce sousedů ze všech států světa. Po směru hodinových ručiček jimi jsou Indie (délka hranice 3 380 km), Pákistán (523 km), Afghánistán (76 km), Tádžikistán (414 km), Kyrgyzstán (858 km), Kazachstán (1 533 km), Rusko (3 645 km), Mongolsko (4 677 km), Severní Korea (1 416 km), Vietnam (1 281 km), Laos (423 km), Myanmar (2 185 km), Bhútán (470 km) a Nepál (1 236 km). Dále moře odděluje Čínu od Jižní Koreje, Japonska, Čínské republiky na Tchaj-wanu, Filipín, Bruneje, Malajsie a Indonésie.

Na východě a na jihu omývají čínské území moře. Po směru hodinových ručiček je to Po-chaj, které je považováno za čínské kontinentální moře, dále pak Žluté, Východočínské a Jihočínské moře, jež jsou okrajovými moři Tichého oceánu. V teritoriálních vodách Číny o celkové rozloze 4,73 milionu km² se nalézá na 5 400 ostrovů. Největší z nich o rozloze 36 000 km² je Tchaj-wan (ovládán je však Čínskou republikou), následovaný ostrovem Chaj-nan (34 000 km²). Nejvýchodnějšími čínskými ostrovy jsou Tiaojü a Čchiwei severně od Tchaj-wanu. Mnoho ostrovů, ostrůvků a skalních útesů, které se nalézají na jihu, jsou označovány jako Ostrovy Jihočínského moře, přičemž patří hlavně do čtyř větších souostroví: Tung-ša (Východní písky), Si-ša (Západní písky), Čung-ša (Střední písky) a Nan-ša (Jižní písky), ale ne všechny z těchto ostrovů ČLR kontroluje.

Dějiny

Po druhé světové válce v Číně znovu propukla občanská válka mezi Komunistickou stranou Číny (Kungčchantang) a Nacionalisty (Kuomintang), jež skončila roku 1949 poté, co komunisté vedení Mao Ce-tungem převzali kontrolu nad pevninskou Čínou (včetně ostrova Chaj-nan) a příslušníci Kuomintangu se stáhli na ostrov Tchaj-wan a několik menších přilehlých ostrovů (území dnešní Čínské republiky). 1. října 1949 vyhlásil Mao Ce-tung na pekingském Náměstí Nebeského klidu slovy „Číňané povstali“ Čínskou lidovou republiku.

Období vlády během života Mao Ce-tunga (1949–1976) dodnes vzbuzuje řadu kontroverzí, hlavně kvůli nesmiřitelné politice vůči odpůrcům, mnohým omylům a až zločinným důsledkům na obyvatelstvu způsobených mj. fanatickým vykládáním komunistické ideologie.

Nová vláda okamžitě uzákonila pozemkovou reformu, znárodnila průmyslovou výrobu a započala s vyhlašováním kampaní (programy gramotnosti, očkování, zvýšení kvality zemědělství atd.). Hned po vzniku nového státu v roce 1949 ČLR také formálně anektovala Východní Turkestán (dnešní autonomní oblast Sin-ťiang) a v roce 1950 i Tibet (oficiálně až roku 1951, dnešní Tibetská autonomní oblast), čímž dokončila opětovné sjednocení území připojením všech separatistických států vzniklých po vyhlášení republiky roku 1912. Komunistická ČLR se také zapojila do korejské války (1950–1953) na straně komunistického bloku. V roce 1956 byla vyhlášena pod heslem „Ať rozkvétá sto květů umění, ať soupeří sto škol učení“ Kampaň Sta květů, v jejímž rámci byli intelektuálové vyzváni, aby dali kritikou podněty pro další zlepšení země. Když se ale kampaň postupně zvrhla v kritiku vládního režimu, následovala kampaň proti pravičákům (1957), která odsoudila statisíce lidí, převážně intelektuálů, k smrti nebo k převýchově.

V pokusu dohnat a předehnat Západ byl vyhlášen tzv. Velký skok vpřed (1958–1960), jenž ale skončil katastrofou - na hladomor zemřelo podle odhadů dokonce více než 30 milionů lidí, a proto z čela KS Číny odstoupil Mao Ce-tung, přestože si i nadále ve straně udržoval velký vliv, a na jeho místo byl zvolen Liou Šao-čchi. V důsledku ideologické roztržky se Sovětským svazem od roku 1960 byla navíc ČLR odkázána pouze sama na sebe. Roku 1964 byla provedena úspěšná jaderná zkouška a ČLR se tak zařadila mezi jaderné mocnosti.

V roce 1966 Mao Ce-tung inicioval Velkou kulturní proletářskou revoluci, jež byla postavena na myšlence nepřetržité revoluce a masové demokracie, a měla za cíl vymýtit kapitalismus uvnitř strany. Hlavním Maovým důvodem pro uskutečnění revoluce však patrně bylo to, že od roku 1959 postupně ztrácel vliv ve vedení strany a tímto způsobem se chtěl zbavit svých ideologických odpůrců a osobních nepřátel. Kampaň byla zaměřena proti čtyřem přežitkům – starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům. Hnací silou Maovy revoluce se stala mládež, která vytvářela tzv. rudé gardy. Hlavními obětmi kampaně se stali Liou Šao-čchi a Teng Siao-pching, zahraniční diplomaté a veškeré autority vůbec. V důsledku došlo k obrovským škodám na kulturním dědictví (byly páleny knihy, vypleněna muzea a ničeny historické budovy) a země se zmítala v chaosu. Kulturní revoluce skončila až smrtí Mao Ce-tunga. V následném boji o moc neuspěla tzv. banda čtyř, jež měla velký podíl na kulturní revoluci. Byla obviněna z uvedení země do chaosu a všichni členové odsouzeni k vysokým trestům. Do čela státu se dostalo proreformní křídlo KS Číny reprezentované Teng Siao-pchingem, který postupně převzal veškerou moc ve státě. Současně s tím došlo k oteplování vztahů se Západem.

V následujících letech proběhly mnohé reformy, díky nímž se hlavně v ekonomické oblasti země přiblížila více Západu. Zřízeny byly například tzv. „Zvláštní ekonomické zóny“, kde bylo umožněno podnikání západním investorům.

Roku 1989 došlo po narůstající nespokojenosti k protestům studentů proti vládě KS Číny na náměstí Nebeského klidu v metropoli Pekingu, ty však byly tvrdě potlačeny zásahem armády a uvrhly ČLR do přechodné izolace. K demokratizaci a zavedení pluralitního systému nedošlo, komunistické vedení země se však generačně obměnilo a pokračovalo nadále v hospodářských reformách.

1. července 1997 byl k Čínské lidové republice připojen Hong Kong, dříve pod správou Velké Británie, pod podmínkou „jeden stát, dva systémy“; 20. prosince 1999 bylo pod stejnými podmínkami připojeno Macao, dříve pod správou Portugalska.

Mezinárodní spory

Čína vede spor o hranici s Indií, spor o hranici s Tádžikistánem, krátký úsek hranice s KLDR není určen. Dále je Čína zaangažována ve spletitém sporu o Spratlyovy ostrovy s Malajsií, Filipínami, Čínskou republikou, Vietnamem a Brunejí. Dále spor o námořní hranici s Vietnamem v Tonkinském zálivu. Paracelské ostrovy jsou obsazené ČLRu, ale nárokovány Vietnamem a Čínskou republikou na Tchaj-wanu. Další problematickou oblastí jsou souostroví Tongša a Čongša. Pohraniční spory s Ruskem byly urovnány v roce 2004.

Administrativní členění

Čínská lidová republika má vícestupňový správní systém. Na nejvyšší úrovní stojí provincie (省). Vláda ČLR jich kontroluje 22, ostrov Tchaj-wan je vládou ČLR sice považován za další provincii, administrativně je ale spravován vládou Čínské republiky. Mimo provincií je v ČLR 5 autonomních oblastí (自治区) zahrnujících oblasti obydlené z velké části příslušníky národnostních menšin, 4 samosprávná města (直辖市) a 2 zvláštní správní oblasti (特别行政区) těšící se velké míře autonomie. Dále jsou provincie a autonomní oblasti rozděleny na autonomní prefektury, okresy, autonomní okresy a města a ty dále na města a obce včetně měst a obcí etnických menšin.

An-chuejĀnhuǐ安徽provincie
Če-ťiangZhèjiāng浙江provincie
Čching-chajQīnghǎi青海provincie
Čchung-čchingChóngqìng重庆město
Fu-ťienFújiàn福建provincie
Hongkong (Siang-kang)Xiānggǎng香港zvláštní správní oblast
Chaj-nanHǎinán海南provincie
Che-nanHénán河南provincie
Che-pejHéběi河北provincie
Chej-lung-ťiangHēilóngjiāng黑龙江provincie
Chu-nanHúnán湖南provincie
Chu-pejHúběi湖北provincie
Jün-nanYúnnán云南provincie
Kan-suGānsù甘肃provincie
Kuang-si čuang-cuGuǎngxī Zhuàngzú广西壮族autonomní oblast
Kuang-tungGuǎngdōng广东provincie
Kuej-čouGuìzhōu贵州provincie
Liao-ningLiáoníng辽宁provincie
Macao (Ao-men)Àomén澳門zvláštní správní oblast
Ning-sia chuej-cuNíngxià Huízú宁夏回族autonomní oblast
Peking (Pej-ťing)Běijīng北京město
S'-čchuanSìchuān四川provincie
Sin-ťiangXīnjiāng Wéiwú'ěr (Xīnjiāng Uyghur)新疆维吾尔autonomní oblast
Šan-siShānxī山西provincie
Šan-tungShāndōng山东provincie
Šanghaj (Šang-chaj)Shànghǎi上海město
Šen-siShǎnxī陝西provincie
Tchien-ťinTiānjīn天津město
Tibet (Si-cang)Xīzàng西藏autonomní oblast
Ťi-linJílín吉林provincie
Ťiang-siJiāngxī江西provincie
Ťiang-suJiāngsū江苏provincie
Vnitřní Mongolsko (Nei-meng-ku)Nèi Měnggǔ内蒙古autonomní oblast

Čínská lidová republika je autoritářský režim pod vedením Komunistické strany Číny. Od roku 1949 do současnosti se v jejím čele vystřídaly čtyři „generace vůdců“.

  • První válečná generace
    • Mao Ce-tung, předseda strany 1945-1976, prezident 1954-1959
    • Čou En-laj, předseda vlády 1949-1976
    • Liu Šao-čchi, prezident 1959-1968
  • Druhá válečná generace
    • Teng Siao-pching, předseda vojenské komise 1981-1989, Maův nástupce, provedl ekonomické reformy a otevřel Čínu zahraničnímu kapitálu
    • Chua Kuo-feng, předseda strany 1976-1981, předseda vlády 1976-1980
    • Chu Jao-Pang, generální tajemník strany 1980-1987
  • Třetí generace (vzešlá z ředitelů státních podniků vzdělaných v Sovětském svazu)
    • Čao C'-jang, předseda vlády 1983-1987, generální tajemník strany 1987-1989
    • Ťiang Ce-min, generální tajemník strany 1989-2002, prezident 1993-2003
    • Li Pcheng, předseda vlády 1988-1998
    • Ču Žung-ťi, předseda vlády 1998-2003
  • Čtvrtá generace, technokratická (očekává se, že u moci zůstanou do 18. sjezdu Komunistické strany Číny v roce 2012)
    • Chu Ťin-tchao, generální tajemník strany od 2002, prezident od 2003
    • Wen Ťia-pao, předseda vlády od 2003

Ekonomika

Díky ekonomickým reformám, které začal od roku 1976 prosazovat Teng Siao-pching a na které navázali jeho nástupci v 90. letech, byl v ČLR v polovině 90. let 20. století nastartován rychlý hospodářský růst, jenž trvá dodnes a rychle stimuluje všechny oblasti národního hospodářství.

Ekonomika země v roce 2006 rostla tempem 10,7 %, nejvyšším za 11 let. Hrubý domácí produkt tak dosáhl cifry 20,97 biliónů CNY (tj. 2,68 biliónů USD), zatímco index spotřebních cen dosáhl pouze 1,5 % růstu a inflace se udržela pod hranicí 2 %. Světová banka odhaduje růst ekonomiky ČLR v roce 2007 na 9,6 %.

Čínský vývoz v roce 2006 vzrostl o 27,2 %, zatímco dovoz ve stejném období narostl o 20 %. Saldo obchodní bilance tak dosáhlo přebytku 177,5 miliard USD (oproti 100 mld. USD v roce 2005).

Čínská ekonomika v roce 2005 předstihla britskou, dostala se na čtvrté místo na světě, a nyní se dotahuje na německou, jež v roce 2005 dosahovala objemu 2,86 biliónů USD a její tempo růstu pro rok 2006 je odhadováno na 2,2 %. Odhaduje se, že kolem roku 2040 se ČLR stane ekonomicky nejsilnější zemí světa.

Bouřlivý ekonomický rozvoj má však i vážné ekologické dopady. Došlo mj. ke značnému znečištění zemědělských půd a povodí řeky Jang-c', hlavních oblastí produkce potravin v zemi.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo podle etnik

EtnikumPočet obyvatel  Regiony, v nichž převážně žijí

Číňané1 042 480 000  všechny regiony
Čuangové15 555 800  Kuang-si, Jün-nan, Kuang-tung, Kuej-čou
Mandžuové9 846 800  Liao-ning, Chej-lung-ťiang, Ťi-lin, Che-pej, Peking, Vnitřní Mongolsko
Chuejové8 612 000  Ning-sia, Kan-su, Che-nan, Sin-ťiang, Čching-chaj, Jün-nan, Che-pej, Šan-tung, An-chuej, Liao-ning, Peking, Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťiang, Tchien-ťin, Ťi-lin, Šen-si
Miaové7 383 600  Kuej-čou, Jün-nan, Chu-nan, Kuang-si, S'-čchuan, Kuang-tung, Chu-pej
Ujgurové7 207 000  Sin-ťiang, Chu-nan
Iové6 578 500  S'-čchuan, Jün-nan, Kuej-čou, Kuang-si
Mongolové4 802 400  Vnitřní Mongolsko, Sin-ťiang, Liao-ning, Ťi-lin, Chej-lung-ťiang, Čching-chaj, Che-pej, Che-nan, Kan-su, Jün-nan
Tibeťané4 593 100  Tibet, S'-čchuan, Čching-chaj, Kan-su, Jün-nan
Puejové2 548 300  Kuej-čou
Dunganové2 508 600  Kuej-čou, Chu-nan, Kuang-si
Jaové2 137 000  Kuang-si, Chu-nan, Jün-nan, Kuang-tung, Kuej-čou
Korejci1 923 400  Ťi-lin, Chej-lung-ťiang, Liao-ning, Vnitřní Mongolsko
Pajové1 598 100  Jün-nan, Chu-nan
Chaniové1 254 800  Jün-nan
Liové1 112 500  Kuang-tung
Kazachové1 110 800  Sin-ťiang, Kan-su
Tajové1 025 400  Jün-nan
Šeové630 470  Fu-ťien, Če-ťiang, Ťiang-si, Kuang-tung
Lisuové574 600  Jün-nan, S'-čchuan
Kelaové438 200  Kuej-čou, Kuang-si
Lachuové411 500  Jün-nan
Tungsiangové373 700  Kan-su, Sin-ťiang
Waové352 000  Jün-nan
Šuejové347 100  Kuej-čou, Kuang-si
Nasiové277 800  Jün-nan, S'-čchuan
Čchiangové198 300  S'-čchuan
Tchuťiaové192 600  Čching-chaj, Kan-su, Chu-nan, Chu-pej, S'-čchuan, Kuej-čou
Sipové172 900  Sin-ťiang, Liao-ning, Ťi-lin
Mulamové160 600  Kuang-si
Kirgizové143 500  Sin-ťiang
Dahurové121 500  Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťiang, Sin-ťiang
Ťingpchové119 300  Jün-nan
Salarové87 500  Čching-chaj, Kan-su
Blangové82 400  Jün-nan
Maonanové72 400  Kuang-si
Tádžikové33 200  Sin-ťiang
Pchumiové29 700  Jün-nan
Ačchangové27 700  Jün-nan
Nuové27 200  Jün-nan
Evenkové26 400  Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťiang
Ťingové18 700  Kuang-si
Ťinuové18 000  Jün-nan
Palaungové15 500  Jün-nan
Uzbekové14 800  Sin-ťiang
Rusové13 500  Sin-ťiang
Jugurové12 300  Kan-su
Paoanové11 700  Kan-su
Monpové7 500  Tibet
Oročové7 000  Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťiang
Tulungové5 800  Jün-nan
Tataři5 100  Sin-ťiang
Nanajové4 300  Chej-lung-ťiang
Domorodí Tchajwanci2 900  Fu-ťien
Lhopové2 300  Tibet

(Zdroj: tisková agentura Xinhua)

Životní prostředí

Voda

Čína je jednou z oblastí s nejmenšími zásobami vody na světě. Sever Číny má kritický nedostatek vody a nedostatkem pitné vody trpí 2/3 čínských měst. Ekologickým problémem je kontaminace valné většiny řek. Kvalita vody je také ohrožována rizikovými průmyslovými provozy v blízkosti zdrojů pitné vody, např. 13. listopadu 2005 způsobila exploze chemičky ve městě Ťi-lin kontaminaci řeky Sung-chua benzenem, tedy i ohrožení a znečištění pitné vody ve městech po proudu, např. Charbinu.

Čína (tradiční znaky: 中國, zjednodušené znaky: 中国, hanyu pinyin: Zhōngguó, český přepis: Čung-kuo; doslova „Říše středu“) je geografická oblast a historické území v Asii ovládané v současné době převážně Čínskou lidovou republikou (ČLR). Spolu s Čínskou republikou na Tchaj-wanu se obě dvě země od přelomu 40. a 50. let minulého století pokládají za právoplatného nástupce původní „jednotné“ Číny a uznávají existenci pouze jedné jediné Číny.

V Čínské republice (Tchaj-wan) – která je díky převaze ČLR v mezinárodních vztazích oslabena – sílí hlasy pro nezávislost a zrušení tohoto konceptu. Jak z obav před válečným konfliktem s ČLR, která si činí nároky na území Tchaj-wanu, tak i z vnitřních politických důvodů však Tchaj-wan zatím nezávislost nevyhlásil.

Čínská lidová republika má dlouholeté nevyřešené územní nebo hraniční spory nejen s Čínskou republikou, ale i s dalšími s ní sousedícími zeměmi – Japonskem, Indií, Ruskem, Tádžikistánem a KLDR. Dále vede spor o Spratlyovy ostrovy s Malajsií, Filipínami, Tchaj-wanem, Vietnamem a Brunejí a spor o námořní hranici s Vietnamem v Tonkinském zálivu. Paracelské ostrovy jsou obsazené ČLR, ale nárokovány Vietnamem a Tchaj-wanem. Dalšími problematickými oblastmi jsou souostroví Tongša a Čongša.

Doklady

Při vstupu na území ČLR je cizinec povinen předložit platný cestovní pas s platným vízem ČLR. Na území ČLR nelze vstupovat osobními motorovými vozidly bez zvláštního povolení. To lze získat pouze prostřednictvím čínského partnera, který by společně s uživatelem vozidla požádal čínské orgány o povolení vstupu a výstupu předem uvedenou trasou a hraničními přechody. Tato procedura je však velmi komplikovaná, časově náročná a výsledek je vždy nejistý, neboť rozhodnutí je v kompetenci místních celních orgánů, které se neřídí jednotnými pravidly. Vzhledem k zatím nerozvinuté silniční síti, velkým vzdálenostem a z nich vyplývajících rizik, není individuální automobilová turistika cizinců v ČLR příliš praktikována ani doporučována.

Víza - režim vstupu

Na držitele všech druhů cestovních pasů ČR se vztahuje vízová povinnost. Žádost o udělení čínského víza se podává na Velvyslanectví ČLR v Praze (Pelléova 18, Praha 6, tel: 233028888, fax: 233028845, www.chinaembassy.cz).

Formality při podání žádosti o vízum ČLR: (podmínky se mohou bez předchozího oznámení měnit, doporučujeme proto aktuálnost informací ověřit na Velvyslanectví ČLR v Praze)
1. platný cestovní pas
2. vyplněná žádost o udělení víza a 1 fotografie
3. doklady relevantní pro požadovaný druh víza
4. v případě turistické cesty, prokázání dostatečných finančních prostředků na pokrytí nákladů spojených s pobytem

Správní poplatek za udělení víza není hrazen v hotovosti, ale formou složení příslušné sumy na bankovní účet Velvyslanectví ČLR v Praze. Víza jsou většinou vyřizována za 5 pracovních dnů. Za příplatek je možno vízum získat dříve (za 1 – 3 dny).

Kategorie víz:
D - trvalý pobyt
Z - pracovní vízum
X - studium a stáže v ČLR
F - výzkum, přednášky, kulturní a vědecko technická výměna
L - turistika, návštěvy příbuzných, krátkodobé obchodní cesty
G - tranzit
C - průvodčí mezinárodních vlaků, posádka letadel a lodí
J-1 stálý zahraniční zpravodaj akreditovaný v ČLR
J-2 krátkodobý zahraniční zpravodaj

Po příjezdu do ČLR je možné většinu typů víz (včetně turistického L) prodloužit min. o 1 měsíc, je-li žádost doložena odůvodňujícími doklady a dostatkem finančních prostředků. Poplatek i rychlost vyřízení žádosti je variabilní podle místa podání žádosti. V Pekingu žádosti o prodloužení víz vyřizuje :

Division of Entry and Exit Administration of the Beijing Public Security Bureau (www.bjgaj.gov.cn)
adresa : No. 2, Andingmen Dong Da Jie, Dongcheng District
tel: (+86-10) 84015294
úřední hodiny : pondělí až sobota: 8:30 – 16:30

Division of Exit and Entry Administration of Shanghai Public Security Bureau
Adresa: Minsheng Rd. 1500, Pudong District
Tel.: 0086-21-28951900
Úřední hodiny: Po-So 9:00-17:00

Žádosti o prodloužení víza jsou v Pekingu zpravidla vyřizovány během 5 pracovních dní.

Překročení délky povoleného pobytu (platnosti víza) může být sankcionováno pokutou až 500 CNY za každý překročený den. Celková výše pokuty je stanovena na maximálně 5000 CNY (1 CNY je cca 2,60 Kč.) Bez platného víza hotely a jiná ubytovací zařízení striktně odmítají poskytnout cizinci ubytování a proto vízovým záležitostem doporučujeme věnovat náležitou pozornost.

Režim vstupu
Při vstupu na území ČLR je cizinec povinen vyplnit příjezdovou kartu (Arrival Card), zdravotní dotazník (Health Declaration Form on Entry) a celní deklaraci.

Přihlašovací povinnost
Hotely a ubytovací zařízení vyřizují registraci (přihlášení) cizince automaticky na základě předložení cestovního pasu s platným vízem nebo povolení k dlouhodobému pobytu v ČLR.
Zdržují-li se cizí státní příslušníci v čínských rodinách nebo u cizích státních příslušníků dlouhodobě pobývajících na území ČLR, mají povinnost se do 24 hodin od příjezdu registrovat na příslušném oddělení policie.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje, aby čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro cestování nezměnily.

Celní a devizové předpisy

V rámci neobchodního dovozu lze přivážet zboží pro osobní potřebu v rozumné míře. Povinná výměna valut není uplatňována. Zajištění finančních prostředků pro cestu do ČLR je nutné prokazovat při žádosti o čínské turistické vízum. Nelze vyvážet čínskou měnu. Dovoz i vývoz valut není nutné deklarovat, pokud hotovost není větší než 5000 USD. V případě vývozu nadlimitního množství valut je třeba předložit deklaraci o dovozu hotovosti na území ČLR, nebo se prokázat povolením orgánů ČLR k vývozu příslušného množství valut.

Do ČLR je zakázáno dovážet :
· krev a její deriváty
· ovoce, rajčata, lilek, pepř
· mrtvá zvířata a jejich části
· zeminu
· patogenní a jinak nebezpečné mikroorganismy a škůdce
· živá zvířata (s výjimkou psů a koček)
· surové kůže
· vejce, čerstvé mléko, tuky, oleje, sýry, smetanu, syrovátku
· vajíčka a kukly bource morušového
· geneticky modifikované organismy
· odpady
· narkotika
· materiály všeho druhu, které by mohly mít negativní vliv na čínskou politiku, ekonomiku, kulturu nebo etiku
Zvláštního povolení je třeba k dovozu následujících produktů :
· semena, tabákové listy, obilniny, luštěniny
· živé, řezané a suché květiny
· ořechy, sušená nakládaná a mražená zelenina
· výrobky z bambusu, ratanu, vrby, slámy a dřeva

Vyvážet z ČLR je zakázáno :
· zbraně, munici, výbušniny
· radiovysílačky a jejich hlavní části
· čínskou měnu v hotovosti a v cenných papírech
· materiály všeho druhu, které by mohly mít negativní vliv na čínskou politiku, ekonomiku, kulturu nebo etiku
· vzácné tiskoviny a předměty historické a kulturní hodnoty
· vzácné živočichy a rostliny včetně semen
· narkotika

Za pašování (resp. výrobu) narkotik a vzácných živočichů nebo rostlin jsou ukládány velmi přísné tresty, v některých případech až trest smrti.

Podmínky pro dovoz psů a koček :
Každý cestující může přivézt pouze jednoho psa (kočku). Musí doložit platné potvrzení o očkování proti vzteklině a mezinárodní zdravotní průkaz zvířete vydaný v zemi původu. Na dovezené zvíře je uplatňována 30 denní karanténa na určeném místě.

Pravidla pro převážení nápojů a jiných tekutin na palubách letadel odlétajících z území ČLR
Každý cestující smí na palubě letadla převážet nejvýše dvě lahve s tekutinami jako jsou uhličitany sycené limonády, minerální vody, čaj, mléko, jogurty nebo ovocné šťávy. Obsah žádné z těchto lahví nesmí být větší než 500 ml. Před nástupem do letadla podléhají lahve kontrole (tzn. ve většině případů otevření). Toto opatření se týká i tekutých léků. Veškeré tekutiny, jejichž obsah uvedený limit přesahuje, musí být přepravovány v zavazadlovém prostoru letadla.
Cestující nesmí převážet na palubě letadla žádné alkoholické nápoje (v lahvích ani v kovových obalech). Alkoholické nápoje mohou být převáženy pouze v zavazadlovém prostoru letadla. Toto opatření se nevztahuje na alkoholické nápoje zakoupené v bezcelních obchodech letiště, které budou obchodem speciálně zabalené. V případě porušení výše uvedených pravidel jsou nápoje bez náhrady zabaveny.

Zdravotnictví - důležitá telefonní čísla

Cizinci jsou obvykle nuceni hradit náklady za ošetření a jinou lékařskou péči v ČLR v hotovosti. Jsou-li pojištěni, mohou následně uplatnit nárok u své pojišťovny. Většina zdravotnických zařízení vyžaduje před hospitalizací nebo ošetřením zaplacení zálohy do výše přepokládaných nákladů. Jsou známé i případy odmítnutí poskytnutí ošetření z důvodu nedostatečné výše finančních prostředků. Velvyslanectví ČR v Pekingu proto důrazně doporučuje uzavření kvalitního cestovního zdravotního pojištění kryjícího nejen náklady na lékařskou péči a hospitalizaci, ale i případnou repatriaci. Kromě toho je stejně důležité mít k dispozici dostatečnou hotovost či krytou mezinárodní platební kartu, pokud by garance pojišťovny nebyla shledána dostatečnou.
Výše nákladů za ošetření je variabilní a velmi kolísá v závislosti na typu lékařského zařízení a kvalitě poskytnuté péče. Ve zdravotnických zařízeních určených pro léčbu cizinců jsou náklady za ošetření obvykle výrazně vyšší než v ČR.

V ČLR se rychle zvyšuje počet případů nakažení virem HIV. Častěji se vyskytuje hepatitis A i B a TBC, meningitida a na jihu země navíc malárie. Potřeba očkování závisí na délce a místě pobytu a doporučujeme v každém případě poradit se před cestou v této záležitosti s příslušnými lékařskými odborníky v ČR. Povinné očkování není.

Ptačí chřipka
ČLR patří k zemím poměrně výrazně zasaženým tzv. ptačí chřipkou. Nákaza mezi drůbeží resp. divokými ptáky již byla hlášena z většiny čínských provincií. K 30.3.2007 bylona území pevninské ČLR registrováno 24 případů nákazy člověka virem ptačí chřipky, 15 z nakažených zemřelo. K nákazám však došlo stykem s nemocnou drůbeží, případ mezilidského přenosu viru nebyl zatím potvrzen.
Jako součást prevence šíření ptačí chřipky bylo obnoveno termoscaningové měření tělesné teploty cestujících na mezinárodních letištích. Cestující, u kterých je zaznamenána zvýšená teplota, mohou být podle okolností podrobeni dalšímu lékařskému vyšetření. Všichni návštěvníci peningských nemocnic s teplotou nad 38 st.C mohou být rovněž podrobeni vyšetření na vyloučení nákazy ptačí chřipkou resp. lékařskému pozorování.
Dostupnost zatím prakticky jediného účinného léku proti ptačí chřipce, Tamiflu, je na čínském trhu nejistá. Běžně v prodeji není, ale podle dostupných informací je k dispozici ve velkých nemocnicích. V případě většího rozšíření onemocnění však zásoby zřejmě nebudou dostačující.
Rezidentním českým občanům i turistům doporučujeme, aby se během svého pobytu v ČLR zásadně vyhýbali trhům z živou drůbeží a jakémukoli kontaktu s živým ptactvem a s tepelně dostatečně nezpracovanými drůbežími produkty. Doporučujeme rovněž zvážit cesty na venkov, odkud pochází většina ohnisek nákazy. Za nebezpečné je považováno rovněž koupání v přírodních vodních rezervoárech, které jsou navštěvovány divokým (nebo i domácím) ptactvem.
Vzhledem k tomu, že situace se může velmi rychle a zásadně měnit, doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost aktuálním informacím WHO, čínských úřadů a sdělovacích prostředků.
Aktuální informace v anglickém jazyce je možno získat na webové stránce Světové zdravotnické organizace http://www.who.int/csr/disease/avian_influenza/en/ .


Důležitá telefonní čísla
Policie - 110
Záchranná služba - 120
Požárníci - 119
Informace o tel. č. - 114
Předpověď počasí - 12121

Specifika, bezpečnost situace, doporučení turistům

Cizinci nemají povoleno navštěvovat tzv. uzavřené oblasti. Seznam uzavřených oblastí však není veřejnosti přístupný. Do uzavřených oblastí lze cestovat pouze se zvláštním povolením, o které je třeba požádat na místním oddělení policie Public Security Bureau. Cizinci, kteří cestují do uzavřených oblastí bez zvláštního povolení, mohou být zadrženi a vyhoštěni ze země. V případě nejasností je třeba se řídit pokyny resp. doporučeními Velvyslanectví ČLR v Praze nebo místních orgánů.
Uvolnění politické a společenské situace v posledních letech přináší nárůst kriminality a prostituce. Nejčastější formou trestné činnosti vůči cizím státním příslušníkům jsou krádeže osobních dokladů, finančních prostředků a jiných cenných předmětů. Bezpečnostní situace se postupně spíše zhoršuje. V poslední době byla hlášena řada okradení a loupežných přepadení (často velmi brutálních) turistů a obchodníků v řadě oblastí a měst ČLR. K nejpostiženějším v tomto směru patří zejména jižní provincie Guangdong, kde doporučujeme dbát obzvláště velké opatrnosti.

Cestování do Tibetu
Podle oficiálního sdělení pobočky vlády Autonomní oblasti Xizang (Tibet) v Pekingu je k návštěvě cizince v Tibetu nutné povolení, které lze získat pouze u autorizované cestovní kanceláře Shen Hu Travel Agency v Pekingu (East Road 118, the North 4th Ring, 14th Floor of Beijing Hotel, tel/fax:+86 10 6498 0373). Povolení se vydává na základě žádosti obsahující následující údaje:
1.termín cesty
2.itinerář (program) cesty
3. požadavky na zajištění letenky nebo jízdenky, hotelu, průvodce a dopravy v místě pobytu.
4.kopie datové stránky cestovního pasu a čínského víza
Poplatek za podání žádosti činí 800RMB (cca 100USD)
Cizinci, kteří cestují do Tibetu bez povolení, mohou být zadrženi místními orgány a vyhoštěni ze země.
Podle informací velvyslanectví vydávají povolení či „pseudopovolení“ i jiné cestovní kanceláře, zejména v Chengdu (letecké spojení) nebo v Golmudu (autobusové spojení). Cizinci jsou však vystaveni riziku, že tato povolení nebudou akceptována jinými orgány ČLR při cestě do Tibetu a mohou být tedy do Tibetu nevpuštění nebo z Lhasy vráceni zpět. Na aktuální podmínky a požadavky pro cesty do Tibetu doporučujeme již před cestou do ČLR konzultovat Velvyslanectví ČLR v Praze, které by mělo poskytnout všechny potřebné informace.

Horolezecké expedice
Organizátoři vysokohorských expedic musí požádat o povolení k výstupu na China Mountaineering Association (cma8848@hotmail.com, fax: 008610 6711 1629, tel: 008610 6710 2787). Je doporučeno zaslat e-mailem v angličtině program expedice, seznam členů spolu s jejich povoláním, čísly pasů a horolezeckými zkušenostmi. V případě, že bude program expedice schválen, zašle asociace údaj, kolik činí výše poplatku za povolení k výstupu. Po obdržení platby bude žadatelům zasláno povolení s příslušným vízovým formulářem, které je pak třeba předložit na příslušném čínském zastupitelském úřadě k žádosti o vízum.

Zhoršení bezpečnostní situace se týká i města Šanghaje. Za poslední období je Generálními konzuláty EU v Šanghaji registrován zvýšený počet případů obtěžování, okradení, podvodného či jinak nezákonného jednání vůči občanům EU. Na místě je zvýšená pozornost především při návštěvě nočních podniků - kluby, bary - a jejich okolí, stejně jako je žádoucí vyhnout se různým nestandardním situacím (přistoupení cizích osob do vozidla taxislužby, pozvání od neznámých osob do kaváren či barů atp.) v pozdních nočních hodinách.
Se vstupem v platnost nového zákona ČLR (Law of People’s Republic of China on Public Security Administration Punishments) je nově rozšířen okruh jednání, jenž jsou považována za jednání v rozporu s tímto zákonem, stejně jako byly upraveny postihy za porušení ustanovení tohoto zákona. Sankcemi za tato porušení jsou peněžité pokuty, zadržení až po dobu 15 dní či vyhoštění. Za postižitelné se nyní považuje i např. využívání služeb prostitutek. Doporučujeme takovému jednání se vyhnout.

Zastoupení ČR v Číně

Velvyslanectví České republiky v Číně
Embassy of the Czech Republic
2 Ritan Lu, Jianguomenwai, Beijing

tel: 008610/85329500, sekretariát-85329502, KO-85329505, PO-85329503, KU,TI-85329506, ved. OEÚ-85329509, informatik/radista-85329513,14, hospodář-85329520
fax: 008610/65325653, OEÚ-0086/10/65320201
e-mail:beijing@embassy.mzv.cz
web:www.mzv.cz/beijing
 
Vedoucí úřadu: PhDr. Vítězslav GREPL
Funkce: velvyslanec
Působnost úřadu:  diplomatická a konzulární pro Čínskou lidovou republiku

Časový posun: +6 hod.v době letního času
 +7 hod.v době zimního času
Provozní hodiny úřadu: pondělí - pátek: 08.00 - 16.30
úřední hodiny KO pro veřejnost: pondělí - čtvrtek: 08.30 - 11.00

Generální konzulát České republiky v Číně
808 New Town Center, 83 Loushan Guan Road, Shanghai
200336

tel: 008621/62369925, 62369926
fax: 008621/62369920
e-mail:shanghai@embassy.mzv.cz
web:www.mzv.cz/shanghai
 
Vedoucí úřadu: Milan HUPCEJ
Funkce: generální konzul
Působnost úřadu:  konzulární pro provincie Ťiang-su (Jiangsu), Če-Ťiang (Zhejiang), An-Chuej (Anhui) a město Šanghaj

Časový posun: +7 hod.v době zimního času
 +6 hod.v době letního času
Provozní hodiny úřadu: pondělí - pátek: 08.30 - 17.00
úřední hodiny KO pro veřejnost: pondělí - čtvrtek: 09.00 - 11.00
 pondělí a čtvrtek: 14.00 - 15.00

Generální konzulát České republiky v Číně
1204-5 Great Eagle Centre, 23 Harbour Road, Wanchai

tel: 00852/28022212
fax: 00852/28022911
e-mail:hongkong@embassy.mzv.cz
web:www.mzv.cz/hongkong
 
Vedoucí úřadu: Ing. Rudolf HYKL
Funkce: generální konzul
Působnost úřadu:  konzulární pro Hongkong a Macao, zvláštní administrativní oblasti Číny

Časový posun: +6 hod.v době letního času
 +7 hod.v době zimního času
Provozní hodiny úřadu: pondělí - pátek: 08.30 - 17.00
úřední hodiny pro veřejnost: pondělí, středa, pátek: 09.30 - 12.30

Zastoupení Číny v ČR

Generální konzulát České republiky v Číně
1204-5 Great Eagle Centre, 23 Harbour Road, Wanchai

tel: 00852/28022212
fax: 00852/28022911
e-mail:hongkong@embassy.mzv.cz
web:www.mzv.cz/hongkong
 
Vedoucí úřadu: Ing. Rudolf HYKL
Funkce: generální konzul
Působnost úřadu:  konzulární pro Hongkong a Macao, zvláštní administrativní oblasti Číny

Literatura: