| |
UŽITEČNÉ INTERNETOVÉ STRÁNKY http://www.bom.gov.au/ - Informace o podnebí v Austrálii
STRÁNKY CESTOVATELŮ O AUSTRÁLII Australský deník (Aktuálně doplňované stránky Kesona přímo z Austrálie. Studium, práce, denní zprávy, fotky.) RŮZNÉ INFORMACE O AUSTRÁLII DIMA world index (Seznam australských ambasád po celém světě) DALŠÍ CESTOVATELSKÉ INFORMACE eCesty (e-časopis o nezávislém cestování Davida Kučery, včetně jeho deníků z cest.) DOPORUČENÁ LITERATURA
Mapy Na našem trhu je jich dostatek - např. edice Hema (mapy všech australských svazových států a teritorií). V Praze je koupíte např. v prodejmě map ITM na Senovážném náměstí. Orientační ceny letenek: Vše záleží na ročním období a dnes poměrně turbulentním pohybech týkajících se výše letištních poplatků. |
| ||||||||||||
ADRESY VELVYSLANECTVÍ A NAŠICH ZASTUPITELSKÝCH ÚŘADŮ V AUSTRALSKÉM SPOLEČENSTVÍ velvyslanectví Canberra Konzulární zastoupení ČR honorární konzulát Adelaide honorární konzulát Brisbane honorární konzulát Darwin honorární konzulát Hobart honorární generální konzulát Melbourne REŽIM VSTUPU K cestě do Australského svazu je třeba cestovní pas ČR, platný minimálně pro dobu pobytu v Austrálii. Doklady pro motoristy: VÍZA Uděluje je australský zastupitelský úřad ve Vídni na adrese: Turistické vízum s platností na max. 1 rok a max. pobytem 3 měsíce při každém vstupu stojí 50 AUD . Turistické vízum neopravňuje k pracovní činnosti! O vízum lze požádat osobně, písemně či prostřednictvím cestovní kanceláře AUSTROPA, Revoluční 17, 110 00 Praha 1, tel.: 02/22854730, fax: 02/22854731. Upozorňujeme, že při vyřizování víza prostřednictvím zmíněné CK si tato kancelář účtuje poplatek, který v současné době činí 500 Kč. Dobu pobytu v Austrálii lze prodloužit podáním žádosti na Department of Immigration příslušného svazového státu. Prodloužení pobytu stojí 145 AUD. Vízum stojí asi 540 ATS a k jeho vydání je třeba vyplnit formulář, který je ke stažení např. na stránkách www.go2oz.cz. Jde o formulář 48R (turistické vízum do 3 měsíců). Různé zdroje uvádějí různé procedury (např. osobní pohovor při doručení dotazníku) a různě dlouhé doby vyřízení žádosti (od okamžitého až po 3 týdny). Je třeba se na to připravit, i když mnozí je získali např. tak, že potřebné podklady, zmíněné na stránkách ambasády (dotazník, jedna fotografie, výpis z účtu, potvrzení zaměstnavatele o tom, že budou mít práci i po návratu, potvrzení ze správy soc. zabezpečení o zaplacení sociálního pojištění zaměstnavatelem a samozřejmě pas), zaslali do Vídně prostřednictvím známých, kteří žádosti podali a potom osobně na ambasádě vyzvedli (bez nutnosti jakýchkoliv pohovorů) a přivezli zpět do ČR.
Víza není možné vyřídit až po příletu na letiště v Austrálii. Jsou kontrolována u nás ještě před odletem. Obecná přihlašovací povinnost neexistuje. Registrace turistů vstupujících na území Austrálie probíhá po příletu. Úředník ministerstva přistěhovalectví registruje návštěvníky po vyplnění formuláře Incoming Passenger Card, v němž každý turista uvádí kromě osobních údajů rovněž místo pobytu v Austrálii a předpokládanou dobu pobytu v této zemi. Krátce před příjezdem do Austrálie návštěvník nebo rodina jako celek vyplňuje Travellers Statement. Formulář je nutno vyplnit pravdivě a deklarovat veškeré dovážené položky. Není dovoleno dovážet: Jakékoli druhy potravin v syrovém ani konzervovaném stavu. Týká se rovněž potravin, které byly servírovány na palubě letadla! Celní kontrola je přísná a nekompromisní. Obsah zavazadel je důkladně prověřován. Za pokus o porušení celních předpisů jsou vyměřovány pokuty i do výše několika tisíc australských dolarů. K dovozu živých zvířat včetně psů a koček do Austrálie je třeba obstarat nejprve povolení od: Rostliny a výrobky z rostlin: Veškeré rostliny a výrobky z nich musí být deklarovány a předloženy celní kontrole při příjezdu do Austrálie. Povinná směna valut se nevyžaduje
DOPRAVA Letecká doprava Ceny letenek se dnes pohybují v průměru od 24 000 do 34 000 Kč za zpáteční otevřenou letenku. Záleží i na letecké společnosti, typu letenky, sezoně, cestovní kanceláři apod. Levné letenky mívají mládežnické cestovky, např. GTS International, kde můžete získat slevu, pokud vám je do 26 let nebo pracujete ve školství. Let přes Vídeň do Melbourne může trvat čistého času 20 hodin, zbytek záleží na čekání při přestupech (bývají to Kuala Lumpur a Sydney). Dá se letět i přes Hong-Kong, Singapur nebo Tokio, záleží na společnosti. Výhodné může být letět s některou z australských společností, např. Qantas nabízí slevy na vnitrostátní lety po Austrálii při zakoupení mezinárodní letenky (např. za příplatek asi 8000 Kč je možno mít několik mezipřistání ve vybraných městech Austrálie). Existují i letenky, které nabízejí možnost zůstat nějakou dobu v Asii ve městě přestupu. MÍSTNÍ DOPRAVA Vnitrostátní lety Ve všech hlavních městech svazových států Austrálie jsou letiště a letecká doprava je zde, zejména na delší vzdálenosti, velmi rozšířená. Pokud nechcete využít možnost několika mezipřistání s Qantasem za příplatek, můžete si koupit letenku i na místě. Ceny jsou o něco vyšší než u autobusů, například u linky Cairns - Darwin, jedné z nejdelších cest mezi dvěma městy měřící asi 2800 km, činí cena letenky kolem 300 AUD. Místní sice říkají, že za normální ceny v Austrálii nikdo nelétá, že zde je spousta slev, kdy v extrémních případech může letenka stát i pouhých 100 AUD. Ti, kdo zde cestovali jako turisté, ovšem tyto optimistické zprávy nepotvrzují. Autobus Velmi populární způsob cestování. Ceny jsou asi 100 AUD/1000 km. Existují jízdenky z města do města (pro představu ujetí 1000 km představuje asi 15 hodin), jednak kilometrické banky od několika set až po několik tisíc km. Samozřejmě čím větší vzdálenost, tím levněji vychází cena na jeden km. Zastávky autobusů jsou většinou přímo u hostelů backpackers, kde se můžete relativně levně ubytovat (asi 20 AUD za osobu/noc) a kde jsou k dispozici všechny potřebné služby. Vlak Cestování vlakem není v Austrálii moc rozšířené, zejména díky nepříliš husté železniční síti a vysoké ceně. Spoje také nejsou příliš časté.
Auto Díky relativně nízké ceně benzinu a nafty (asi 0,80 AUD/litr), nepříliš rozšířené hromadné dopravě a maximální flexibilitě je cestování autem nejrozšířenějším způsobem dopravy. Při cestování více osob je navíc i levnější než cestování jinými prostředky, dokonce i autobusem. Na silnicích se jezdí vlevo, ale platí pravidlo o přednosti zprava. Nejvyšší rychlost mimo obec 110 km/h, uvnitř obce 60 km/h. Mezinárodní řidičský průkaz NENÍ třeba.
SLUŽBY Platby, banky, pošta a telefon, obchody Oficiální měnou je australský dolar. V oběhu jsou bankovky v hodnotě 5, 10, 20 a 50 AUD. Mince jsou v hodnotách 1, 2 AUD a 50, 20, 10 a 5 centů. Některé banky si za výměnu šeků účtují vysoké poplatky. Eurošeky se zásadně neakceptují. Platební styk Je rozšířeno používání všech druhů bankovních karet. Bez úvěrové karty nelze často provést telefonickou rezervaci hotelu nebo zapůjčení vozu z půjčovny. Pro turisty bez úvěrové karty se doporučuje cestovat do Austrálie s cestovními šeky, vystavenými na AUD nebo USD, které jsou zajištěny proti ztrátě a krádeži. Výměna peněz a platební karty Úplně všude se přijímají platební karty. Dokonce i v těch nejzapadlejších místech outbacku, kde stojí jen pumpa se dvěma stojany, hospoda a několik baráků kolem, můžete platit benzin i další věci kartou. Samozřejmostí je akceptace karet VISA a MASTERCARD, Dinner's Club, často berou i American Express a Maestro. Pošta Poštovní úřad je označen bílým P na červeném pozadí. Na rozdíl od Evropy to zde ale není jen vlastní poštovní úřad, ale jde v podstatě o prodejnu - PostShops. Kromě typicky poštovního sortimentu zboží tu dostanete dárkové zboží, psací potřeby všeho druhu atd... Telefonování Místní hovory stojí obyčejně 40 centů. Četné firmy mají tzv. tool free numbers, jsou to čísla začínající na 1 - 800 a jsou bezplatná. Telefonování do České republiky:
Telefonování do Austrálie: 0061, národní směrové číslo, číslo účastníka Koktejl upozorňuje! Tísňové volání Pro celou Austrálii platí 000 jako telefon na hasiče, policii a záchrannou službu.
Denní tisk Noviny koupíte v tzv. New Agencies. Nejdůležitější australské deníky jsou The Australian, The Sydney Morning Herald a The Age. V Západní Austrálii ale prakticky existuje pouze jeden jediný deník - The West Australia. Jeho sobotní vydání čítá například se všemi přílohami neskutečných 402 stran.
Australská televize Pohled na svět přes TV obrazovku je dnes pro Australana skoro určující, ale ještě před pár desítkami let například většina Západoaustralanů na farmách žila bez možnosti příjmu televizního signálu a jediným spojením se světem bylo rádiové vysílání, díky kterému se i jejich děti učily jako ve škole. Hlavním televizním kanálem je v celé Austrálii SBS, jakousi dvojkou je pak ABC. První je z velké části zaměřen na zahraničí, zatímco druhý je mnohem více "australský". Největší devizou stanice SBS je proklamované zaměření na celosvětové dění. To se projevuje tím, že od půl šesté ráno do pravého poledne běží blok vysílání cizojazyčných zpráv. Začíná se zprávami japonské televize, následují dva různé čínské programy a pak množství evropských. Všechno jsou záznamy z předešlého dne v originální verzi a bez titulků.
UBYTOVÁNÍ Pokud nespíte v autě či karavanu, tak se nejlevněji vyspíte v některém z husté sítě kempů za 6 - 10 AUD na osobu. Kempy jsou perfektně vybavené, samozřejmostí je teplá voda (někde na mince) a další služby. Další možností ubytování jsou hostely (asi 20 AUD za osobu/noc), motely (30 - 50 AUD za celý pokoj), případně si můžete ve větších městech pronajmout apartmán (100-150 AUD za třípokojový apartmán s příslušenstvím). Průměrná cena za hotel je 60-200 AUD/noc.
STRAVOVÁNÍ A NÁPOJE Stravovat se můžete tak, jak jste zvyklí z domova, seženete zde podobné potraviny, a často v rozmanitějším výběru. Ceny se od našich liší podle komodity. Od nižších než u nás např. za ananas přes srovnatelné např. za běžné potraviny a maso až po vyšší, např. za chleba (50 Kč). Všímejte si speciální levné značky, např. Home Brand, tu poznáte podle charakteristického černého loga v červeném okruží na bílém podkladu. Kvalita je srovnatelná s jinými výrobky, cena o několik desítek % nižší. Pivo K nejznámějším značkám patří Victoria, XXXX (Four Ex), Tooheys, Foster atd. Celý karton (20 - 24 plechovek nebo lahví 0,33 l pořídíte za 20-30 AUD) ve specializovaných obchodech na alkohol Bottle Shop (v normálních obchodech se alkohol nesmí prodávat). V některé z velmi stylových hospod vás pak může jedno pivo stát 2-5 AUD. Pokud to bude "lahváč", přinesou vám láhev posazenou do speciálního držáku z kartonu nebo látky, což usnadňuje držení a zpomaluje teplání piva. Další značky: VB 2,10 AUD, Reschs 3,70 AUD, James Squire 3,40 AUD, Cascade 3,80 AUD (cena za jeden "scooner" - tedy 0,33 l). Restaurace V levnější restauraci si oběd můžete dát za 5 - 15 AUD. Oblíbené jsou zejména "all you can eat" restaurace, ať už se steaky, nebo třeba Pizza Hut. Nezapomeňte vyzkoušet na pobřeží rozšířené dary moře (sea food). Cenově výhodné jsou asijské restaurace.
|
ZDRAVOTNICTVÍ
Zdravotnictví v Austrálii je na dobré mezinárodní úrovni, ceny jsou vysoké. Dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče mezi ČR a Austrálií neexistuje. Za návštěvu všeobecného lékaře se platí asi 25-35 AUD, za návštěvu odborného lékaře asi 100 AUD, za antibiotika asi 20 AUD/balení, za 1 den pobytu v nemocnici od 500 AUD výše, za RTG 120 AUD. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby turista před cestou do Austrálie uzavřel pojistnou smlouvu na cestu a dobu pobytu v zahraničí.
KOKTEJL TIP Léky jsou k dostání v tzv. Pharmacies nebo Chemist shops. Léky na lehká onemocnění obdržíte bez receptu i v supermarketech. |
Očkování a další požadavky
Od zahraničních návštěvníků starších 1 roku přijíždějících z oblasti výskytu žluté zimnice v tropické Africe a Jižní Americe se vyžaduje potvrzení o očkování proti této nákaze. Tím se úřady brání proti zavlečení žluté zimnice do Austrálie, kde se vyskytuje potencionální přenašeč. Při příjezdu z Evropy a asijských zemí se očkování proti žluté zimnici nevyžaduje. Návštěvníkům se však doporučuje očkování proti hepatitidě A, při dlouhodobém pobytu i proti hepatitidě B, ale i proti břišnímu tyfu. Při dlouhodobém pobytu by cestovatelé měli být očkováni také proti meningokokové meningitidě, která se vyskytuje v celé Austrálii.
Přistěhovalci do Austrálie starší 15 let mají povinnost se prokázat negativním HIV testem. Potvrzení zahraničních pracovišť jsou obvykle uznána. Tato povinnost se nevztahuje na turisty a návštěvníky, jimž bylo uděleno krátkodobé vízum.
ONEMOCNĚNÍ
Průjmy
Cestovatele nejčastěji postihnou průjmová onemocnění, která mají až v 90 % charakter tzv. cestovních průjmů. Jsou většinou vyvolány enterotoxigenními a enteropatogenními kmeny Escherichia coli, Obvykle rychle odezní po podání protiprůjmových léků z cestovní lékárničky. Původcem průjmového onemocnění mohou být také viry (nejčastěji rotaviry), které postihují hlavně děti. Katar žaludku a střev vyvolává Campylobacter, zvláště v jižní Austrálii. Naproti tomu v severní Austrálii hlavně na pobřeží je častým původcem průjmových onemocnění provázených krvácením mikrob Vibrio parahaemolyticus. Je původcem jednotlivých případů, ale i epidemií. Onemocnění trvá krátce. K nákaze dochází při požití nedostatečně tepelně upravených ryb, korýšů a syrových měkkýšů, protože původce onemocnění je přítomen v mořské vodě. Z bakterií mezi jinými jsou původci průjmových onemocnění také salmonelly (hlavně v horkých měsících) a původci bacilární dyzenterie (úplavice) shigelly. K nákaze dochází především při požití kontaminovaných potravin.
Malárie
Malárie se v Austrálii již nevyskytuje. V roce 1986 byl ohlášen v Queenslandu ojedinělý lokální případ.
Onemocnění vyvolaná červy
Z onemocnění vyvolaných helminty (červy) je obyvatelstvo postiženo askariózou (nákazou škrkavkami), zvláště v Tasmánii a Queenslandu. Cestovatel se může nakazit při požití syrové zeleniny. Ankylostomózu vyvolávají v Austrálii měchovci Ancylostoma duodenale a Necator americanus. K nákaze dochází po chůzi naboso v zavlhlých místech, kde mohou do kůže proniknout larvy měchovců. Nákaza je možná také při pití znečištěné vody obsahující larvy. Projevuje se zažívacími obtížemi, průjmy, bolestmi břicha a chudokrevností.
Bakteriální onemocnění
V Austrálii se vyskytuje lymeská borrelióza, která má podobný průběh jako u nás. Severně od 20. rovnoběžky, hlavně v Queenslandu a na Torresových ostrovech, je občas hlášena melioidóza (Whitmorova nemoc), kterou vyvolává bacil Pseudomonas pseudomallei přítomný v půdě, ve vodě a zvláště v bažinách. K nákaze dochází při pobytu v přírodě, při polknutí znečištěné vody nebo vdechnutím prachu. Klinický obraz se podobá břišnímu tyfu nebo tuberkulóze (tvorba plicních abscesů).
RIZIKA KOUPÁNÍ
Při chůzi na plážích naboso se návštěvník může nakazit larvami zvířecích měchovců, které pronikají do kůže a vytvářejí obraz tzv. migrující kožní larvy (anglicky creeping aruption). Na kůži se objeví velmi svědivá vyrážka v podobě červených klikatých vláken. Jako původce se nejčastěji uplatňuje psí měchovec Ancylostoma caninum. Prevencí je chůze ve vhodné obuvi na pláži. Při koupání je nebezpečné se dotýkat medúz, které mohou vyvolat nejen místní, ale i celkovou reakci. Smrtelně nebezpečný je druh Chironex fleckeri, který produkuje nejnebezpečnější známý živočišný jed. Při koupání se doporučuje nosit koupací boty, které chrání před poraněním. Zřídka se v Austrálii vyskytne případ kožní myiózy. Baralské vředy na kůži vyvolává Mycobacterium ulcerans, mikrob příbuzný původci tuberkulózy. Čas od času jsou v Austrálii hlášeny případy naegleriózy. Nejčastějším původcem je prvok Naegleria fowleri. K nákaze obvykle dochází při koupání ve vřídlech a v uměle vyhřívaných bazénech. Naeglerióza je vážné onemocnění projevující se zánětem mozkových blan a mozku.
BEZPEČNOST POBYTU
Situace
Austrálie je civilizovanou zemí. Je ale i zde třeba, aby turisté věnovali pozornost svým osobním dokladům i cenným předmětům a zásadně je nenechávali v autě či bez dozoru. Při pobytu v Sydney je vhodné, zejména v nočních hodinách, se vyhýbat rizikovým částem města - Kings Cross a Redfern. Neorganizovaná turistika v odlehlých oblastech může vést ke zdravotnímu hazardu, případně smrti hladem a žízní. Proto je nutné při cestách do hlubokého vnitrozemí s sebou vzít dostatečné zásoby pohonných hmot, vody a potravin.
NEBEZPEČNÁ ZVÍŘATA
Ve volné přírodě hrozí uštknutí nebo kousnutí jedovatými hady a pavouky, v tropických vodách napadení krokodýlem či zranění jedovatými mořskými živočichy. Vlivem "ozonové díry" je třeba v Austrálii zvláště v letních měsících počítat se silnými účinky slunečního záření. Doporučuje se užívat krém s vysokým ochranným faktorem, hlavu krýt kloboukem, na přímém slunci se zdržovat co nejméně.
Hadi
Z deseti nejjedovatějších hadů na světě jich sedm žije v Austrálii. Nejnebezpečnější z nich, Korálovcovitý had Parademansia microlepidotus má více než 7x silnější jed než kobra indická. Další v pořadí Taipan (Oxyuranus scutellatus) na tom není o moc hůř. Víc než 80 % všech hadů v Austrálii je jedovatých, takže pokud nějakého potkáte, je velká pravděpodobnost, že jedovatý bude. Většina hadů údajně nezaútočí, pokud je zbytečně neprovokujete nebo jim zrovna nešlápnete na ocas. Doporučuje se proto v lese hlasitě dupat, což si had přeloží jako blížící se zvíře, které je příliš velké na to, aby se stalo jeho kořistí, a radši se klidí. Když už k setkání dojde, je důležité zachovat chladnou hlavu. Hadi většinou neútočí na kořist, kterou nejsou schopni pozřít. Výjimkou je uštknutí při pocitu ohrožení.
Proto se doporučuje znehybnět (většina hadů reaguje na pohyb) a pak pomalu ustoupit do bezpečí. Nebezpečí hadího uštknutí hrozí nejen na pevnině, ale i v moři, kde se vyskytují mořští hadi s poetickými jmény vodnáři (např. rody Hydrophis a Aipysurus) a vlnožilové. Jsou to hadi korálových útesů, takže setkání s nimi hrozí během potápění a obdivování podmořských krás. Nebývají útoční, ale pokud na ně potápěč narazí a začne je panicky odhánět, mohou v obranné reakci kousnout. Jejich jed má převážně neurotoxické účinky. To znamená, že zastavuje přenos impulzů z nervů na svaly, což může znamenat zástavu srdce či dýchání.
Pokud na pevnině dodržujete základní bezpečnostní zásady (díváte se pod nohy, zbytečně nestrkáte končetiny pod velké kameny nebo ležící větve apod.), nemělo by se vám nic stát. Každý rok je zaznamenáno jen velmi málo smrtelných případů uštknutí hadem. V případě, že by vás přece jen něco kouslo, existuje na všechny známé hadí jedy účinný protijed. Australští lékaři doporučují způsob první pomoci, který je jinde neobvyklý, ale v Austrálii se údajně osvědčuje. Od místa uštknutí se končetina celá zaváže elastickým obinadlem nebo pruhy látky z elastického materiálu co nejvýše. Na končetinu se přiloží dlahy (popř. improvizované) jako při zlomeninách. Postižený má zachovat klid. Nedoporučuje se provádět incize nebo excize rány ani ránu vysávat. Je žádoucí hada ubít a přivézt do nemocnice, aby se lékaři usnadnilo aplikovat sérum připravené z druhu, který uštknutí způsobil. Polyvalentní séra připravená proti několika druhům hadů jsou méně účinná.
Pavouci
Opravdu nebezpeční jsou jenom dva - Atrax robustus (Sydney - Funnel-web Spider), nejjedovatější pavouk světa žijící v příměstských oblastech Sydney, a snovačka "černá vdova" Latrodectus mactans hasseltii (Black Widow Spider), vyskytující se na širším území. Zbytek pavouků má příliš malá kusadla na to, aby vám prohryzla kůži, anebo jejich jed není smrtelný.
Štíři
Nejsou smrtelně jedovatí, jen "to" pořádně bolí.
Medúzy
Tvrdí se, že jedovaté medúzy, především čtyřhranka smrtelná Chironex fleckeri (Sea wasp), mají ročně na svědomí víc obětí než ostatní nebezpečná zvířata v Austrálii dohromady. V podstatě celé severní pobřeží Queenslandu je v létě pusté, neboť se to medúzami v moři jen hemží. Někde se používají ochranné sítě, ale moc romantické to zrovna není. Lidé dávají přednost bazénům. Jako první pomoc při požahání se používá ocet, často dostupný ve speciálních schránkách na pláži. Na plakátech zobrazujících popálené lidi to vypadá, jako by oběti někdo sešlehal hořícím klackem. Skoro třímetrová, tenká chapadla medúz dokáží své. Doporučuje se koupání v tričku, což je mj. i dobrá ochrana proti spálení zad.
Žraloci
Jsou oblasti, kde jsou žraloci turistickou atrakcí a potápěči je rádi vyhledávají (na Great Barrier Rief). Jedná se obvykle o menší, nepříliš nebezpečné druhy (např. Bronze Whaler Shark). Jsou ale i místa, kde je kvůli žralokům zakázáno koupání (např. Fraser Island). Dostupné informace ale uvádějí, že smrtelný případ napadení žralokem na pobřeží Austrálie nebyl zaznamenán už několik let, to ovšem neznamená, že nejlepší atrakcí při potápění je zkoušet pohladit toho největšího žraloka v dohledu.
Krokodýli
Žijí převážně na severu země (jsou teplomilní). Vyskytují se ve dvou variantách. První, tzv. fresh-water (sladkovodní) krokodýl je menší, člověku ne příliš nebezpečný druh. Pozná se podle úzké protáhlé tlamy. Dorůstá "jen" do 3 m délky a živí se převážně rybami. Salt-water (slanovodní) krokodýl dorůstá až 6 m délky a sežere vše, co se mu připlete do cesty, i dobytek nebo člověka. Má silnou širokou tlamu, a i když se zdá neohrabaný, tak umí vyskočit svisle z vody až po ocas. U většiny sladkovodních ploch na severu (tento druh nežije jen v moři, ale i ve vnitrozemí v řekách a billabonzích) jsou proto umístěny výstražné tabule varující před koupáním. Vyplatí se je respektovat.
Literatura:
- iKOKTEJL http://www.ikoktejl.cz/pruvodce/pruvodce006/tr5inf2.html (odkaz byl zrušen)
- iKOKTEJL http://www.ikoktejl.cz/pruvodce/pruvodce006/tr5infr.html (odkaz byl zrušen)
- iKOKTEJL http://www.ikoktejl.cz/pruvodce/pruvodce006/tr5inf1.html (odkaz byl zrušen)