Stáří prvního lidského osídlení australského kontinentu je odhadováno na 42 000 až 48 000 let. První Australané přišli přes pevninský most a úžiny z dnešní Jihovýchodní Asie. Většina z nich byli lovci a sběrači se složitou ústní tradicí a duchovních hodnotách založených na úctě k zemi a víru v tzv. „Čas snů“ – Dreamtime. Dalé pak ostrované z Torresovy úžiny, etničtí melanézané, obývali ostrovy Torres Strait Islands a části severního Queenslandu. Jejich kultura však byla od dnešních Aboriginců odlišná. Prvním zaznamenaným nesporným evropským pozorováním autralské pevniny je pozorování nizozemského mořeplavcem Willema Janszoonea jenž v roce 1606 spatřil pobřeží Yorkského mysu. Během 17. století pak nizozemci zmapovali většinu západního a severního pobřeží země, jíž nazývali Nové Holandsko. Nepokoušeli se ji však osídlit. Nejstarším evropským nálezem je holandský talíř s nápisem 1616. V roce 1770 se James Cook plavil podél a mapoval východní pobřeží Austrálie jež pojmenoval Nový Jižní Wales a zabral pro Velkou Británii. Poprvé přistál v Botany Bay, objevy jeho expedice tak daly podnět k vytvoření trestanecké kolonie. Britské zámořské teritorium Nový Jižní Wales vzniklo osídlením Port Jacksonu kapitánem Arthurem Philippem a jeho flotilou First Fleet 26. května 1788. Toto datum se později stalo australským národním dnem, Dnem Austrálie. Země Van Diemena, dnes známá jako Tasmánie, byla osídlena v roce 1803, samostatnou kolonií se stala roku 1825. Oficiálně Spojené království vyhlásilo své nároky na západní část Austrálie roku 1829. Z částí Nového Jižního Walesu byly vytvořeny další samostatné kolonie: Jižní Austrálie roku 1836, Victoria roku 1851 a Queensland roku 1859. Severní teritorium bylo založeno roku 1911 vynětím z Jižní Austrálie. Jižní Austrálie byla založena jako „svobodná provincie“ („free province“) a nebyla tedy nikdy trestaneckou kolonií. Provincie Victoria a Západní Austrálie byly také založeny jako „svobodné“, ale později přijaly transporty trestanců. Transporty do Nového Jižního Walesu byly roku 1848 po protestech obyvatel zastaveny. Celková velikost populace původních obyvatel v době zahájení evropského osídlování je odhadována na 350 000 osob. Následujících stopadesát let pak vlivem rozšíření infekčních nemocí přinesených Evropany a násilného přesídlování spojeného s kulturním rozkladem prudce klesala. Odebrání dětí jež by podle některých historiků i samotných Aboriginců mohlo být dle jistých definic považováno za genocidu, pravděpodobně také přispělo ke snížení populace. Podobná podání historie jsou ovšem sporná jelikož jsou velmi často přehnaná nebo ovlivněna politickými či ideologickými cíli. V Austrálii jsou tyto spory známé jako „Války o historii“ (History Wars). Po referendu z roku 1967 a následných změnách ústavy získala federální vláda pravomoc uplatňovat moc i s ohledem na původní obyvatele kontinentu čímž jim bylo přiznáno postavení rovnoprávných občanů. Tradiční vlastnictví země nebylo uznáváno až do roku 1992 kdy Australský nejvyšší soud v případu Mabo v Queensland (No 2) odmítl představu Austrálie jako „prázdné země“ (terra nullius) v době jejího zabrání Evropany. Na počátku padesátých let devatenáctého století vypukla v Bathurstu v Novém Jižním Walesu zlatá horečka. Tzv. „Eureka Stockade“, vzpoura proti zavedení poplatků za těžební licence, pak byla v roce 1854 v Austrálii prvním vyjádřením občanské neposlušnosti. Mezi roky 1855 a 1890 postupně všech pět kolonií získalo svou vlastní samosprávnou vládu. Samozřejmě stále zůstávaly součástí Britské říše. Pod vlastní kontrolou londýnské Ministerstvo pro kolonie ponechalo především zahraniční reprezentaci, obranu a mezinárodní přepravu a obchod. 1. ledna 1901 pak po deseti letech plánování, porad a hlasování vzniká federace. Jako dominium Britské říše se tím rodí Australský svaz. V roce 1911 z části Nového Jižního Walesu vznika Teritorium hlavního města (ACT, Australian Capital Territory) jako území pro výstavbu nového federálního hlavního města, Canberry. (Hlavním městem bylo mezi lety 1901 a 1927 Melbourne.) Severní teritorium je zpod pravomoci jihoaustralské vlády pod pravomoc vlády federální převedeno roku 1911. Austrálie se poté podílí na první světové válce. Porážku v bitvě o Gallipoli mnoho Australanů považuje za počátek národa – za jeho první velkou vojenskou akci. Podobně uvažují i o tzv. Kokoda Track Campaign (volně přeložitelné jako „Tažení po Kokodské stezce“), za druhé světové války. Poté, co jej Austrálie v roce 1942 přijala, formálně ukončil tzv. Statute of Westminster z roku 1931 většinu ústavních vazeb mezi Austrálií a Spojeným královstvím. Otřes způsobený britskou porážkou v Asii v roce 1942 a hrozby Japonské invaze způsobily, že se nadále obrátila jako na nového spojence a ochránce na Spojené státy. Po roku 1951 se pak oficiálně stala americkým vojenským spojencem. Po druhé světové válce zahájila podporu hromadné imigrace z Evropy, od roku 1970 po opuštění tzv. „politiky bílé Austrálie“ i z Asie a z dalších částí světa. To způsobilo radikální přeměnu australského demografického obrazu, její kultury i vnímání v očích světa. Poslední ústavní vazby mezi Austrálií a Spojeným královstvím byly zrušeny v roce 1986 přijetím tzv. Zákona o Austrálii odstraňujícího všechny britské vlivy v jednotlivých australských státech a rušícího soudní odvolatelnost k orgánům Velké Británie. Australští voliči však přechod k republikánskému zřízení 55% většinou v roce 1999 odmítli. Od vlády Gougha Whitlama jež byl zvolen roku 1972 je čím dál větší pozornost věnována budoucnosti Austrálie jako součásti regionu jižní Asie a Pacifiku. Historie této poměrně mladé země. Jaký byl a je život jejích původních obyvatel - Aboriginiů? | ||
| ||
Pohledem historika je Austrálie jednou z nejmladších zemí na světě. Ovšem kdo z Evropanů vstoupil na její území jako první, už navždy zůstane zahaleno oparem dohadů a spekulací. Zatím nejstarším evropským nálezem na australské půdě je do plocha vytepaný talíř s holandským nápisem: "1616. Loď Eendraght z Amsterodamu sem dorazila 25. října." Kdo byl ale opravdu ten první? Portugalci udávají jméno krajana - bylo to v roce 1601 a měl jím být Godinho de Erédia. Historicky prokazatelné první přistání v Austrálii ovšem zatím patří nizozemskému mořeplavci Willemu Janszoonovi, který v roce 1602 přistál u západního pobřeží Yorského ostrova. První z našich krajanů, který se dotkl australské pevniny, byl Tadeáš Xaver Haenke, rakouský botanik (narozen 5. 12. 1761 v Chřibské, okr. Děčín), a stalo se tak 12. 3. 1793. Po roce 1606 zakládá nizozemská Východoindická společnost na severozápadním pobřeží Austrálie kolonii Nové Holandsko. Za počátek dějin celého kontinentu Austrálie se považuje rok 1770, kdy anglický mořeplavec kapitán James Cook přistál se svou flotilou v zátoce Botany Bay. V rámci tehdejší politické situace využívala Velká Británie ze začátku Austrálii jako svoji trestaneckou kolonii. První trestanci v počtu 750 tady přistáli v roce 1788 (26. 1. - dnes je tento den státním svátkem) a v zátoce Botany Bay založili dnešní Sydney. Deportace trestanců z Anglie pokračovaly do roku 1853, ale už od roku 1793 se zde začínají objevovat dobrovolní usedlíci, kteří začínají s chovem ovcí. Velká přistěhovalecká vlna zasahuje Austrálii v roce 1851, když v nově vyhlášené kolonii Victoria vypuká zlatá horečka. V roce 1861 překračuje počet obyvatel Austrálie 1 milion. V letech 1824 až 1859 vznikly britské kolonie Nový Jižní Wales, Tasmánie, Západní Austrálie, Jižní Austrálie, Victoria a Queensland. Od 1. 1. 1901 se spojily ve federativní Australský svaz se statutem dominia. Hlavním městem se stal Melbourne, od roku 1943 je jím Canberra. Za obou světových válek stála Austrálie na straně Anglie a tedy vítězných mocností. Přes různé výkyvy svého hospodářství zůstává Austrálie relativní jistotou v turbulentních ekonomických dobách po 2. světové válce, a to zejména díky svým zásobám zemního plynu a ropy, které ji činí soběstačnou v zásobování energií. Stabilním evergreenem místní politické scény je vztah k Velké Británii a případné zpřetrhání veškerých svazků s bývalou koloniální domovinou.
Literatura:
|
