Austrálie, oficiálně Australský svaz, je stát na jižní polokouli tvořený stejnojmenným kontinentem, dále pak velkým ostrovem Tasmánií a množstvím menších ostrovů v Jižním, Indickém a Tichém oceánu. Na severu sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalamounovými ostrovy, Vanuatu a Novou Kaledonií a na jihovýchodě s Nový Zélandem. Australská pevnina je obydlena více než 42 000 let domorodými obyvateli. Po ojedinělých návštěvách rybářů ze severu a evropských objevitelů a obchodníků v sedmnáctém století, byla v roce 1770 východní polovina kontinentu zabrána Velkou Británií, pobřeží osídleno transporty trestanců a 26. ledna 1788 vyhlášena jako kolonie Nový Jižní Wales. S nárůstem populace byly objevovány nové oblasti a tak bylo během 19. století vytvořeno pět dalších samosprávných britských zámořských teritorií. 1. ledna 1901 se šest kolonií stalo federací čímž byl vytvořen Australský svaz. Od té doby v Austrálii funguje stabilní liberálně demokratický politický systém podobný politickému systému Kanady a dalších zemí. Hlavním městem je Canberra. V Austrálii žije přibližně 20,8 milionů obyvatel, převážně ve velkých pobřežních městech jako Sydney, Melbourne, Brisbane, Perth a Adelaide. JMÉNO Jméno „Austrálie“ je odvozeno z latinského slova Australis znamenajícího na jihu. Pověst o „neznámé jižní zemi“ (terra australis incognita) se datuje až do římských časů a byl zcela běžný ve středověké geografii. Nebyl však vázán na jakékoliv znalosti umístění konkrétního kontinentu. První použití slova „Australia“ se datuje do roku 1625 ve větě „A note of Australia del Espiritu Santo, written by Master Hakluyt“ uveřejněné Samuelem Purchasem v Hakluytus Posthumus. Nizozemské přídavné jméno Australische bylo poprvé použito nizozemskými úřady v Jakkartě jako odkaz na nově objevenou pevninu na jihu v roce 1638. Slovo „Australia“ bylo dále použito v roce 1693 v překladu francouzského románu Gabriela de Foignyho Les Aventures de Jacques Sadeur dans la Découverte et le Voyage de la Terre Australe, poté jej použil Alexander Dalrymple v An Historical Collection of Voyages and Discoveries in the South Pacific Ocean (1771) aby jím odkazoval na celou jihopacifickou oblast. V roce 1793 George Shaw and Sir James Smith uveřejnili publikaci Zoology and Botany of New Holland ve které psali o „velkém ostrově nebo spíše kontinentu Austrálii, Australásii nebo Novém Holandsku.“ Jméno „Austrálie“ bylo zpopularizováno až roku 1814 dílem A Voyage to Terra Australis mořeplavce Matthew Flinderse jež byl prvním člověkem jež Austrálii obeplul. Navzdory titulu, jež odrážel pohled britské admirality, Flinders slovo používal jako jméno. Kniha byla poměrně široce čtena čímž se mu dostalo rozšíření. Guvernér Nového Jižního Walesu Lachlan Macquarie následně toto označení používal ve svých zprávách Anglii. V roce 1817 pak doporučil, aby bylo oficiálně přijato. Roku 1824 admiralita souhlasila a kontinent byl od té doby oficiálně označován jako „Austrálie“. POLITICKÉ USPOŘÁDÁNÍ Australský svaz je konstituční monarchií s parlamentním systémem vlády. Královnou Austrálie je Alžběta II. jejíž role je podobná její roli v Kanadě a v dalších zemích. Zastupovaná je generálním guvernérem na federální úrovni a a guvernéry na úrovni státní. Ačkoliv dává ústava generálnímu guvernérovi výkonnou moc, za běžných okolností ji aplikuje pouze na žádost premiéra. Jejím nevýznamějším uplatněním z vlastní iniciativy bylo rozpuštění Whitlamovy vlády během ústavní krize roku 1975. Moc je rozdělena na:
Dvoukomorový svazový parlament je složen ze senátu (horní komory) se 76 senátory, sněmovny reprezentantů (dolní komory) se 150 členy a jeho součástí je i královna. Počet křesel v dolní komoře je určen podle počtu obyvatel jednotlivých států, v senátu má každý stát dvanáct zástupců, teritoria po dvou. Volby do obou komor se konají každé tři roky. Mění se vždy jen polovina senátu protože funkční období senátora je šest let. Strana s nejvyšší podporou ve sněmovně reprezentantů vytváří vládu vedenou premiérem („první ministrem“). V zemi působí tři hlavní politické strany: Australská strana práce, Liberální strana Austrálie a Austalská národní strana. Své zastoupení v parlamentu, především v horní komoře, se podařilo získat i několika nezávislými a menším stranám jakými jsou například Strana zelených nebo Australští demokraté. Od voleb roce 1996 vládne koalice národní a liberální strany v čele s Johnem Howardem. Po volbách v roce 2004 koalice ovládla i senát čímž se stala prvním uskupením jemuž se to podařilo během mandátu jeho vlády. Strana práce však ovládá státy a teritoria. Volby jsou povinné pro všechny občany starší 18 let. Administrativní uspořádání
Austrálie sestává z šesti států s dvou pevninských a několika malých ostrovních teritorií. Státy jsou Nový Jižní Wales, Queensland, Jižní Austrálie, Tasmánie, Victoria a Západní Austrálie. Dvěma velkými pevninskými teritorii pak Severní teritorium a Teritorium hlavního města. Teritoria v mnoha ohledech fungují podobně jako státy, svazový parlament však může veškerou jejich legislativu upravit, změnit nebo zrušit. Na druhou stranu je federální legislativa nadřazena kromě některých oblastí vyjmenovaných v ústavě i legislativám jednotlivých států. Zbyle oblasti jsou pak pod legislativní pravomocí státních parlamentů. Zahrnují správu zdravotnictví, vzdělání, policie, soudnictví, přepravy a místní správy. Každý stát i teritorium má svůj vlastní legislativní orgán, jednokomorový v případě Severního teritoria, Teritoria hlavního města a Queenslandu, dvoukomorový v ostatních státech. Dolní komory jsou známé jako Zákonodárná shromáždění, horní komory pak jako Zákonodárné rady. Hlavami států i teritorií jsou premiéři. Královna je v každém státě zastoupena guvernérem, v administrativě Severního teritoria administrátorem a generálním guvernérem v Teritoriu hlavního města. Austrálie zahrnuje také několik malých teritorií. Federální vláda tak například spravuje Teritorium Jervis Bay v Novém Jižním Walesu sloužící jako námořní základna. Součástí země jsou i tzv. vnější obydlená teritoria: Norfolk, Vánoční ostrov, Kokosové ostrovy a několik neobydlených: Ashmorův a Cartierův ostrov, Ostrovy Korálového moře, Heardův a MacDonaldovy ostrovy a Australské antarktické teritorium. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
GEOLOGIE 7 686 850 km² pevninské Austrálie se nachází na Indoaustralské desce. Obklopena je Indickým, Jižním a Tichým oceánem. Od Asie je oddělena Arafurským a Timorským mořem. Její pobřeží je dlouhé 25 760 kilometrů. Velký bariérový útes je nějvětším korálovým útesem světa. Leží poměrně blízko severovýchodnímu pobřeží, dlouhý je více než 2 000 kilometrů. Největším světovým monolitem je Mount Augustus v Západní Austrálii. 2 228 metrů vysoký Mount Kosciuszko ve Velkém předělovém pohoří je nejvyšší horou australské pevniny ačkoliv Mawson Peak na Heardově ostrově jej převyšuje o 517 metrů. Největší plochu zabírají v Austrálii pouště a polopouště. Austrálie je nejsušším a nejplošším obydleným kontinentem a má nejménší množství úrodné půdy. Mírné klima má pouze jihovýchodní část kontinentu, především podél pobřeží. V severní části země je klina tropické, vegetace se zde skládá z deštných i obyčejných lesů a mangrovových bažin. Jako celek je klima velmi ovlivněno oceánen včetně jevu El Niño způsobujícího pavidelná sucha a sezónních systémů tlakových níží z nichž vznikají cyklóny. Z geologického pohledu je stavba Austrálie velice jednoduchá. Skládá se ze tří hlavních částí - Západoaustralské tabule, Středoaustralské nížiny a Východoaustralského pohoří. Kdysi byla Austrálie součástí prakontinentu Gondwana, který jako celek existoval bez větších změn do období před 150 miliony let. Pak se začala Gondwana dělit a konečná podoba Austrálie se na zeměkouli objevila pravděpodobně před 45 miliony let. Na počátku prvohor stoupla hladina moře a velké části východní Austrálie zmizely pod vodou. Tehdy se zde ukládal vápenec a břidlice. Když moře ustoupilo, zůstaly po něm rozsáhlé korálové útesy, které v současnosti tvoří rozsáhlé vápencové oblasti s velkým počtem jeskyň - např. Nový Jižní Wales. Od karbonu až po střední perm (290 = 250 mil. let) byly rozsáhlé části kontinentu pokryty ledovci. Druhohory jsou charakterizovány vznikem usazenin v močálech a deltách podél východního pobřeží. Ve třetihorách vznikly mořské usazeniny na jihu Austrálie. V Queenslandu a Novém Jižním Walesu vytvořily obrovské vulkanické erupce např. pohoří Glass House Mountains. Během dalšího vrásnění jsou na východě vyzdvihovány celé plošiny a Austrálie dostává současný vzhled. GEOMORFOLOGIE Austrálie je suchý kontinent s rozsáhlými pouštními plochami. Šestá největší země světa se nachází jak v subtropickém (61 % rozlohy), tak v tropickém pásmu (39 %). Měří zhruba 4000 km od východu na západ a 3200 km směrem od jihu na sever. Hlavní tvary, které při prvním pohledu na mapu určují tvář kontinentu, tvoří Západoaustralská tabule, Středoaustralská nížina a Velké předělové pohoří táhnoucí se skoro podél celého východního pobřeží. Západoaustralská tabule obsahuje největší pouště - Velká písečná poušť, Gibsonovu poušť..., a z nich vystupují osamocená pohoří, jako např. Musgraveovo, MacDonnellovo. Místy se vyskytují izolované ostrovní tabulové hory, z nichž nejznámější je Uluru - Ayersova skála. Velké předělové pohoří sahá v délce téměř 5000 km od tropického Quenslandu až do mírného pásma Victorie. Jeho součásti jsou i Sněžné hory, v jejichž masivu se nachází nejvyšší hora kontinentu Mount Kosciusko - 2228 m n. m. Velké předělové pohoří je zároveň pramennou oblastí největších australských řek. Vnitrozemí pak z převážné části pokrývají nekonečné pouštní roviny Středoaustralské nížiny. Oblast slaného Eyreova jezera je dokonce 16 m pod hladinou světového oceánu. Pobřeží Austrálie je málo členité. Mezi největší zálivy patří Carpentarský na severu a Velký australský na jihu. Severovýchodní pobřeží lemuje Velký bariérový útes, největší korálový útvar světa. Shrnuto - geobiom pouští je nejrozšířenější a zabírá většinu vnitřní části kontinentu. Na druhou stranu se zde vyskytují mangrovy (ekosystémy v přílivových oblastech), jezera i tropické deštné pralesy na východním pobřeží. Tropické pralesy a další porosty s listovou pokryvností nad 70 % zabírají 36 000 km , otevřené lesy (pokryvnost 30 - 70 %) jsou na 359 000 km . Většinou jde o eukalyptové porosty. Jiný typ eukalyptových a akáciových porostů kryje 1 066 000 km , což je téměř 14 % kontinentu. Různé druhy trav a keřových porostů se rozkládají na 36,9 % území Austrálie. Urbanizované či intenzivně obdělávané plochy zabírají 1,5 % plochy. VODSTVO Pouze na jihovýchodě jsou stálé řeky. Australská pevnina trpí suchem. Krajinu modeluje mnoho vyschlých koryt (creeků), které se naplňují vodou jen v dobách silných dešťů. Nejmohutnější soustava creeků je v povodí Eyreova jezera. Nejdelšími řekami jsou Murray (1632 km) s přítokem Darling (2450 km). Pod povrchem rozlehlých rovin se shromažďuje spodní voda do jednoho z největších vodních rezervoárů na světě - Velké artéské pánve. Artéská voda hraje v životě celého kontinentu daleko větší úlohu než kdekoliv jinde na světě, protože částečně nahrazuje nedostatek povrchové vody. PODNEBÍ Na severu je podnebí rovníkové monzunové, na jihu subtropické, ve vnitrozemí je podnebí horké a suché - kontinentální s velkými teplotními rozdíly. Východní pobřeží má podnebí vlhké, tropické až subtropické. Větší část pevniny má průměrnou roční teplotu 20 °C. Průměrná teplota v Sydney v lednu je 22 °C, v červenci 12 °C. Minimální srážky v kamenitých a písečných pouštích vnitřní Austrálie dosahují hodnot méně než 50 mm za rok, přičemž existují lokality, které nepoznají dešťové srážky i několik let za sebou. V tropické části ovlivněné pravidelnými monzuny může spadnout až 3200 mm srážek za rok. Extrém je hodnota 11 850 mm, které spadly na Bellenden Ker v roce 1999. Severozápadní část je postihována letními cyklony. Vzhledem k rozloze Austrálie je nutné si zjistit informace přímo o oblasti, kterou chceme navštívit.
OBYVATELSTVO 95 % obyvatel je britského nebo irského původu. V Austrálii žije asi 380 000 původních obyvatel. Austrálci obývají především Severní teritorium a ostrovy v Torresově průlivu. 85 % obyvatel žije ve velkých městech. Přes 70 % obyvatel se hlásí ke křesťanství. SOCIOEKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY Austrálie je vyspělý průmyslově- - zemědělský stát s bohatými zásobami a významnou těžbou nerostných surovin. Kvalitní černé uhlí, hnědé uhlí, bauxit, zemní plyn, ropa, olovo, cín, stříbro, diamanty atd. Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví patří hutnictví, petrochemie, strojírenství, textilní a potravinářský průmysl. Orná půda zaujímá 6 % plochy, pastviny 54 % a lesy tvoří 19 % plochy země. Za hlavní plodiny se považují pšenice, ječmen a cukrová třtina, bavlna, rýže a oves. Pro živočišnou výrobu je nejdůležitější chov ovcí a následná produkce surové a prané vlny a ovčích kůží, dále chov skotu, prasat a koní. Z důvodů rozlehlosti země má velký význam doprava. Tady se ale taky objevují dva hlavní problémy. Země je extrémně závislá na exportu zemědělských výrobků a surovin, a tedy na kolísajících cenách těchto komodit na světových trzích Druhá komplikace je poměrně málo rozvinutý vnitřní trh, což v kombinaci s nízkým počtem obyvatel nutí Austrálii k expanzi na cizí trhy. Než k tomu došlo, prožila si Austrálie tři největší výkyvy své ekonomiky - v 19. století, ve 30. letech 20. století a v 80. letech 20. století, kdy pokaždé došlo k dramatickému nárůstu nezaměstnanosti. V současné době patří australská ekonomika k nejvyspělejším na světě. Převážnou část hrubého národního produktu zajišťují služby. Role zemědělství se pomalu snižuje. Každoročně navštíví zemi přes 4 miliony turistů. Nejdůležitější průmyslová centra jsou aglomerace Sydney a Melbourne a velká města Brisbane, Perth, Adelaide, Newcastle a Geelong.
Poznámka: Seznam australských ostrovů - http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_Australsk%C3%BDch_ostrov%C5%AF Literatura:
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
