hyblisovo

Rano se probouzime do prijemne nepotive teploty. Vydavame se na vandr mestem. Dotazy a prateleni se prodejcu a cestovnich agentu uz temer nevnimame. Nejsnazivejsi jsou "easy riders" - mistni motorkari a agenti nabizejici vylety po meste i okoli na motorkach. Vetsina umi obstojne anglicky i vrancouzky (potvrdili nasi francouzsti spolucestujici z busu) Nakupujeme za neturisticke ceny. Kobliha 3 Kc, solidni propiska za 2 Kc, kava v kavarne za 5 Kc. I mistni jsou o hodne prijemnejsi nez ti, co jsme stihli potkat prvne. Proste privetivy horsky lid :o) Odpoledne prsi, pripojujeme se k internetu a uzivame mistni kavove radovanky. Laskuji s jiskricim USB portem. V pantoflich jsem sel v desti na net a proto to pry jiskri. No nevim nevim. Vecer paradni vypadek proudu v casti mesta, uzivame si nadhernou veceri pri svickach.

Druhy den po snidani skaceme na moped a vyrazime na obhlidku mistnich pametihodnosti. Odolali jsme lakani "easy" mafie.  Sice by to mohlo by pekne, ale cena za den byla od 20 USD na osobu, coz je mimo  nas rozpocet. Tedy jsme vzali vlastni moped za 5 USD, za 60 Kc natankovali plnou a hura na vylet. Nejdrive jsme ale museli najit benzinku, kde maji benzin, prorvat se houfem mopedistu a vnutit cerpadlarce nasi nadrz. Splouchnuti do nadrze a konecne jedem. Stavime u budhistickych chramu. Jak prijemne, kdyz se neprodirame davy oprodejcu, zebraku a jinych vybercich. Mimoradne povedena zastavka byla v "Crazy house"  Sice kompletne z betonu, ale pekne uplacaneho betonu. Funguje jako hotel, kde kazdy pokoj je originalni. Zatim se porad pristavuje a hotova je cca. jedna tretina. Inu celozivotni dilo. Pruvodcem je nas hotelier, ktery si zde vylepsuje (uci) anglictinu. Navstevujeme i mistni nadrazi, kde stoji jako pamatnik ruska parni lokomotiva. V tendru je jeste uhli, asi stale pripravena k vyjeti :o) Honza kupuje luxusni suvenyr. Uvidite resp. uslysite doma :o))) Sprchujeme se u vodopadu plneho  turistu. Zastavka v "Valley of love" pripomina betonovy lunapark. Uz vime proc mistni cestovky tuto atrakci nenabizeji. Betonova romantika je zrejme jen pro mistni (viz foto s trpaslikem) Odpoledne Martinka sbira sily pod perinou a Honza se vydava na pruzkum okolnich kopcu a kavovych plantazi. Vse ma ale sve hranice a mistni silnice nevedou do Rima, ale do pole. Tedy po cca. 20-ti km  vsechny silnicky konci mezi zeleninovymi a kavovymi plantazemi. Vlasne nekoci, ale pro moped ano. Teda jen pro ten vyletni. Mistni v gumacich a s motyko vali dal do dali mezi kopce a policka.  V jednom veslickem  obchodu se ptam po nejake  fajnove rukodelne  praci. Maji jen rucne delane lopaty z sileneho plechu. Pak uz jen plechovky s Colou a kedlubny.

Posledni vecer jdeme na trziste. Mesto zije hlavne v noci. Vsude stanky a kosiky s pochutinami a zbozim rozlicneho druhu. Nocni trh je o to nocnejsi, ze je vsude tma. Jen tu a tam je na stanecku lampicka anebo louc. Vsude se mota more lidi a mezi tim se propleta spousta mopedu. Proste maraveniste potme.

Rano sedame na autobus a jedeme pres kopce a krpaly zpet dolu k mori. Pristi zastavka Nha Trang.