hyblisovo

Sesty den putovani jsme naskocili do klimatizovaneho autobusu a ujeli cca 200 km severneji pryc z mesta na plaz 'Mui Ne' Ridic busu celou dobu troubil a jel jak se na spravneho vietnamce patri, tedy jako prase. V civilizovanejsich zemich by jej po kazdych 5-ti kilomentech zavreli na dozivoti. Uznejte ze predjizdet kolonu co stoji na krizovatce na cervenou a jeste tu cervenou projet s busem plnych lidi, je pro cestujici jaksi stresujici. Nicmene jsme byli timto vrahounem vylozeni, kde jsme chteli. V Saigonu nam doporucili nejaky hotel, tedy jsme to zkusili. Posadka hovorila anglicky, pokoj oproti Saigonskemu primo luxujsni, tedy skoro novy a celkove slo hotel oznacit jako pekny. To vse za 22 USD na noc. Vzali jsme drazsi, pze okno nebylo do ulice.

Odpoledne jsme si vypujcili hotelovy moped za 6 USD na den. Coz bylo az podezrele. Honza  prosel samoautoskolou a za deset minut jsme jiz radili po okoli. Navstivili jsme mistni rybarskou vesnici, kde jsme se pokusili proklickovat mezi mistnimi, psasaty a voly. Inu romantika jak ma byt. Ridic mopedu si vystaci se dvemi pravidly. Troubit na ty co prekazeji a uhnout tem co troubi.

Druhy den zkousime navstivit nejakou pametihodnost. Ztuha se nam podarilo jednu najit a to jsme se opet dostali do sparu destkeho gangu. Informace se ziskaji poze za penize, tedy opet nic nevime. Nakonec se dilo podarilo a hiistoricke veze jsme nasli. Platim vstupne 10 tis. Dongu a 2 tis. parkovne v prikopu za moped. Zadna velka podivane. Dva cihlove sloupy a jeden pamatnik zaslouzilym bojovnikum. Zbytek dne se placama po okoli a zkousime rybarit. More je ale plne plastikovych sacku a tasek. Jedinym poradnym ulovkem bych pytel od ryze. Nic se neda najit, nic tu neni. Bukujeme na druhy den Jeep s ridicem, ktery mas proveze po mistnich turistickuch ikonach. Odpoledne mame v planu opustit beach a doslat se o 1500 metru vyse do hor do mesta Dalat.

Rano naskakujeme do prastareho Jeepu a polosileny ridic nas veze na apraksi cislo 1. Pohadkovy pramen a v zavorce je uveden i vodopad. Opet detsky gang jako provodci. brodime se rekou, fotime vcelku peklny breh a jdeme zpet. Deti vyplacime dolarem a opet jsme oznaceni za drzgresle, protoze jsme meli pet pruvodcu co nas doprovazeli a vsichni maji radi dolary.

Jedeme 20 km k pisecnym dunam, kde jsou jak jinak nez duny a deti. Navstevujeme i "Grand CanYon" coz je v podstate jen destovy kanal pod silnici. Voda vymlela v pisku 5 metru hluboky zarez do pole. Inu turismus se musi nejak rozvijet. Jeste zastavujeme na cervenych pisecnych dunach. Tady uz se neplatilo jen za sankovani na pisku, ale taky za doprovod deti do kopce.

Ridic odmita jet zpet do hotelu, protoze jsme moc rychli, ze 45 minut mame cas, tedy jej doslova kopeme do jeho motorizovane starozitnosti a jedeme smer hotel.

V jednu hodinu nam prijem minibus a vyrazime smer Dalat. Nefunguje klimatizace, tak si uzivame. Po dvou hodinach nastesti zaciname stoupat do hor a teplota se snizuje. Po ctyrech hodinach jsme na miste. Vyber ubytovani obstatral ridic za nas. Zastavil pred jednim z hotelu a ze konecna. Okamzite se do busu vritil anglicky stebetajici hotelier a za 10 USD mame pokoj. V porovnani cena/kvalita ubytovani prozatim stoupame vzhuru. Zatim :o)